Mezi táborové dovednosti patří i znalost jednotlivých typů ohňů. Na táboře určitě znalosti o jednotlivých typech ohňů využijete. A věřte, že není oheň jako oheň. Jsou totiž ohně, u nichž platí nepsaná pravidla, jak pro stavbu, zapalování a chování. Tak alespoň ty nejslavnostnější:
Hranice
![]()
Hranice je nejslavnostnější tvar ohně, i když většina táborníků dává přednost pagodě pro její ladnější tvar. Avšak již staré národy používali hranici třeba k pohřbívání významných zemřelých. Ze všech typů ohňů dává hranice největší žár. Zářezy jsou nutné, aby se polena nerozjížděly.
Pagoda
Pagoda je nejvíce používaným tvarem slavnostního ohně.
Stavíme ji pro ohně zahajovací i závěrečné. Pagoda se dá postavit jako čtyřboká, nebo šestiboká. Šestiboká má výhodu, že se nemusí dělat záseky, aby se nerozjížděla. Musí být štíhlá, stavěná do výšky, třeba i z osmi a více pater.
Pyramida
Je nejjednodušší tvar ohně. Používá se nejvíce na intimnější typy ohňů jako jsou slibové, nebo jen posezení celého tábora a trávení delší večerní chvilky. Též se staví jako besední oheň a v menším měřítku i k postupnému zapálení velkého táborového ohně.
Všechny táborové ohně stavíme ze suchého, zdravého dřeva. Dřevo na přikládání (jeho množství volíme podle předpokládané délky programu) rovnáme poblíž. Porušením pravidel by bylo během táboráku odbíhat do lesa pro chybějící dřevo. V táborovém ohni nespalujeme dřevo použité na táborové stavby, např. s hřebíky apod. Kolem ohniště bývá také vyznačený kruh, za který už nikdo kromě Ohnivce nesmí (z důvodu bezpečnosti i etiky). Do žádného slavnostního ohně sami nehážeme větvičky, polena a v žádném případě odpadky.
Slavnostní „třináctkové“ i závěrečné táboráky u nás začínají zapálením ze čtyř světových stran čtyřmi nejlepšími táborníky. Pro zapalující skauty a skautky to má být čest a vždy by se k tomu měli také tak stavět. K zapálení si předem připraví malé ohníčky a také fakuli (velkou pochodeň z chrastí pevně svázanou drátem). Táborák zapalují postupně ze všech stran s přednesením své básničky.
Básničky:
Sever:
Tajemným klíčem odemykám brány,
přicházím s ohněm ze severní strany.
Jih:
Přicházím s ohněm z jižní strany světa,
je plný hvězd a žhavých jisker léta.
Východ:
Dřív než slunce ráno na východě vstane,
táborák jasný v našem kruhu vzplane.
Západ:
Na tuto stranu slunce zapadává,
dík za ten oheň, co nám dává.
Ve chvíli, kdy se oheň rozhořívá, se zpívá Červená se, line záře a Rudý zaplál táborák. Bývají to ty nejkouzelnější chvíle tábora.
Tábor u Vlachovy Lhoty 2012