Trocha astronomie a hvězdářství

Není špatné znát také něco o nekonečném vesmíru, a tak vám přináším nějaké základní informace o naší sluneční soustavě, o planetách, Měsíci a hlavně o souhvězdích. Je nádherné, když ležíte pod noční oblohou posetou hvězdami a jste schopni mezi těmi miliony teček rozlišit souhvězdí, ke kterým navíc znáte i starořeckou pověst…;) Přehled nejznámějších souhvězdí najdete v dalším článku.

 Naše galaxie se jmenuje Mléčná dráha. Je to obrovská soustava tvaru disku, která je tvořena asi 150 miliardami hvězd, slunečních soustav, mlhovin a hvězdokup. Na obloze ji můžeme vidět jako stříbřitý pruh přes celou oblohu směřující na jih. Přímo v Mléčné dráze je také umístěno mnoho souhvězdí, takže se lehce zorientujete a najdete je.

Základem každé sluneční soustavy je jasná hvězda (u nás Slunce), kolem které obíhají planety a jejich měsíce. Všechny planety naší sluneční soustavy byste měli znát, včetně pořadí, takže:

Merkur – Venuše – Země – Mars – Jupiter – Saturn – Uran – Neptun – (Pluto je od roku 2006 jen trpasličí planetkou)

Země je od Slunce vzdálena 149,6 milionů km, takže pěkná dálka… Zatím má pouze Země ideální podmínky pro život: ani zimu, ani vedro, dostatek vody i půdy, plynný obal Země s kyslíkem a ochrannou UV vrstvu proti škodlivým paprskům. Rychlost slunečních paprsků je asi 300 tisíc km/s, to znamená, že např. za 1 sekundu doletí světlo z Měsíce na Zemi.

Měsíců bychom v naší soustavě našli hodně, přesněji asi 150 (nejvíce měsíců má Jupiter, a to 63). Kolem Země obíhá pouze jeden, Měsíc, který  má vliv na příliv a odliv moří. Ze Země můžeme vidět jen jednu stranu Měsíce, ta druhá je odvrácená do vesmíru a my ji nikdy ze Země nespatříme.

Zajímavé je, že kosmonauti letěli na Měsíc celé tři dny, tak je to daleko. Vůbec prvním člověkem, který se mohl projít po Měsíci byl Neil Armstrong (21.7.1969). Měsíc oběhne Zemi za 29 a půl dne a během této doby vystřídá čtyři fáze, podle toho, jak jej osvětluje Slunce. Měsíc totiž sám o sobě nesvítí, ale je osvícený sluníčkem.

Měsíční fáze:

NOV (Měsíc vůbec nebo skoro vůbec nejde vidět) – DORŮSTÁ (tvar písmene D) – ÚPLNĚK (Měsíc je kulaťounký) – COUVÁ (bříško písmene C) – NOV (opět)

Ve vesmíru poletují i další tělesa, a tak se o některých taky zmíním.

Meteoroid je malý kamínek  nebo klidně obrovský balvan létající okolo Slunce.

Meteor je právě ten meteoroid, který proletěl vzduchovým obalem Země (atmosférou), shořel a při tom zazářil. My jsme jej mohli ze země vidět jako padající hvězdu.

Meteorit je zbytek obrovského meteoroidu, spíše skály než balvanu, který nestihl shořet a dopadl na povrch Země. Největší meteorit se jmenuje Hoba, leží v Namibii v Africe a váží asi 60 tun (když před několika tisíci lety dopadl, mohl vážit až několik stovek tun! viz obrázek).

Mlhoviny jsou velké oblaka mezihvězdného prachu, který je osvětlený blízkou hvězdou.

Zatmění vzniká tak, že jedno vesmírné těleso vstoupí do stínu jiného tělesa. U zatmění Měsíce to je tak, že Měsíc vstoupí do stínu Země, a tak ho Slunce nemůže plně osvítit. Pokud má dojít k zatmění Slunce, tak Měsíc vstoupí mezi Slunce a Zemi a úplně nebo jen částečně Slunce skryje. Pokud bychom se chtěli dívat na zatmění Slunce, musíme se vždy dívat přes tmavé sklíčko, jinak nám hrozí poškození sítnice v očích!

 O souhvězdích a legendách, které se k nim vážou, se můžete dozvědět v dalším článku… ;)